Cíle služby naplňujeme těmito způsoby:
1) Přímá práce s klientem v jeho přítomnosti (individuální, skupinová) – zahrnuje výkon všech činností v bytě klienta (dohled a kontrola činností s obstaráváním bytu) a výkon činností mimo byt klienta (např. podpora při nakupování, doprovod k lékaři, do veřejných institucí, plnění povinností ve společných prostorách domova). Skupinová pak zahrnuje aktivizační činnosti, např. třídění vršků, pletení z pedigu, výlet apod.
2) Přímá práce ve prospěch klienta bez jeho přítomnosti – (např. zprostředkování navazujících služeb, pomoc při zajištění chodu domácnosti pro klienty, kterým to zdravotní stav neumožňujete, ale vždy po předchozí domluvě s klientem, např. zajištění nákupu, přebírání zásilek, výběr schránky apod. viz pokyn Olomouckého kraje – Přímá práce dle druhů sociálních služeb a výkonnostní ukazatele)
3) Nepřímá práce –představuje činnost pracovníků v přímé péči a tyto činnosti souvisí s chodem služby (např. práce na metodikách, práce se studenty, provozní porady, supervize, reprezentace organizace)

Cílová skupina
Dospělé osoby od 18 let do 64 let s lehkým a středně těžkým mentálním postižením, případně v kombinaci s tělesným postižením.
Uvedená věková hranice je směrodatná pro přijetí nových zájemců do služby. Stávající uživatel může nadále využívat službu chráněné bydlení i po překročení této věkové hranice nezmění-li se zásadním způsobem jeho dosavadní míra podpory a bude-li to v souladu s posláním služby a s jeho osobními cíli směřující k jeho dalšímu rozvoji.

Pečující osoba (rodič, ale i člověk, který nemusí být přímý příbuzný tomu, o koho se stará) od 55 let věku se sníženou soběstačností z důvodu chronického onemocnění, nebo zdravotního postižení, využívající stejnou pobytovou službu – chráněné bydlení jako ten, o koho se stará.


Nepříznivá sociální situace
Přijetí zájemce do služby se odvíjí od situace, ve které se tento zájemce nachází a jak tato situace negativně ovlivňuje jeho život. Tuto situaci nadále nazýváme„sociálně nepříznivá situace“

Nepříznivou sociální situací zájemce o službu Chráněné bydlení Domov Daliborka je takový stav, kdy má člověk s lehkým nebo středně těžkým mentálním postižením oslabeny schopnosti v základních oblastech života a v péči o sebe sama. Z důvodu tohoto oslabení není schopen samostatného života bez pomoci jiné osoby, stává se závislým na této osobě a postupně dochází k určité míře vyloučení z běžné společnosti. Člověk tuto svou situaci vnímá jako negativní, resp. nepříznivou.

U cílové skupiny pečující osoba je nepříznivá sociální situace takový stav, kdy člověk z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu, nedokáže zajistit plně péči o toho, o koho celý život pečoval v domácích podmínkách a zároveň chce zabránit jejich případnému odloučení do budoucna.

U cílové skupiny lidí s lehkým nebo středně těžkým mentálním postižením, kteří jsou schopni se učit novým dovednostem vedoucím k samostatnému životu, dochází prostřednictvím podpory a poskytnutím služby chráněné bydlení k rozvoji nových kompetencí, k jejich zafixování a k postupnému sociálnímu začleňování do běžné společnosti.


Chráněné bydlení Domova Daliborka řeší tyto nepříznivé sociální situace zájemců:
Jednotlivec s lehkým a středně těžkým mentálním postižením

• Žije v přirozeném sociálním prostředí rodiny, ale chtěl by se od ní postupně osamostatnit (sám o tom mluví, žádá druhého člověka o zjištění informací).
• Oslabené kompetence v důsledku jeho mentálního postižení mu znemožňují žít bezpečný život dle svých představ (riziko špatných životních podmínek, riziko sociálního vyloučení).
• Absence podpory další osoby (úmrtí toho, kdo pečoval, rodina poskytuje péči jiné osobě a poskytování péče další osobě již nezvládne, dlouhodobý nezájem o poskytování péče ze strany rodiny).
• Absence terénní nebo ambulantní služby (nedostupnost ambulantní nebo terénní služby, tyto služby nepokryjí požadavky žadatele nebo není možná kombinace služeb).
• Žadatel žije v pobytové službě, která nevyhovuje a nenaplňuje jeho potřeby.
• Žadatel žije v ústavní péči, která bude z důvodu dosažení věkové hranice ukončena (odchod z dětského domova).

Pečující osoba s „dospělým dítětem“

• Žijící v přirozeném prostředí, ale zdravotní stav rodiče se zhoršuje a nedokáže zajistit odpovídající péči o své „dospělé dítě“ v takovém rozsahu, jak byl zvyklý. Zároveň chce zabránit jejich rozdělení případným odchodem „dítěte“ do jiné pobytové služby. Naopak chce s ním i nadále bydlet a společně dožít.
• Žijící v přirozeném prostředí, který myslí na budoucnost – chce s „dítětem“ i nadále společně žít v jedné domácnosti, ale zároveň chce, aby po jeho smrti zvládalo samostatný život a bylo zabezpečeno.
  
  

Kritéria pro přijetí do služby – cílová skupina osoby s lehkým a středně těžkým mentálním postižením

• Splnění cílové skupiny (potvrzení mentálního postižení v pásmu lehkého nebo středně těžkého postižení, splnění věkové hranice pro nástup do služby).
• Posouzení dovedností žadatele (dovednosti se posuzují prostřednictvím rozhovoru se SP a vypracováním sociálního šetření v 7 oblastech života- péče o sebe sama (1-2 body), chod domácnosti (1-2 body), stravování (1-3 body), komunikace (1-3 body), finance (1-3 body), vztahy (1-2 body), volný čas (1-3 body) kdy součet bodů získaných v jednotlivých oblastech nepřesahuje 18 bodů.
• Zájem a motivace o samostatný život, zájem uzavřít smlouvu (sám o tom mluví, žádá druhého člověka o zjištění informací).
• Absence pomoci rodiny či jiné osoby (úmrtí toho, kdo pečoval, rodina poskytuje péči rodiči, ale poskytování péče další osobě již nezvládne nebo je nezájem o poskytování péče ze strany rodiny).
• Schopnost společného soužití (komunitní soužití, žadatel akceptuje bydlení s dalším klientem a zároveň žadatel nesmí být agresivní slovně ani fyzicky, ničit majetek apod.)
• Využití sociální služby jiného typu:
  - ambulantní nebo terénní službu nevyužil, protože sám nechtěl,
  - ambulantní nebo terénní službu nevyužil, protože jej jeho rodina nepodpořila k tomu, aby je využíval,
  - ambulantní nebo terénní službu využívá.
• Nevyhovující domácí prostředí v době podání žádosti (nařízená ústavní péče,pobytová služba, která žadateli nevyhovuje).
• Provozní možnosti služby v době přijetí (např. maximální počet imobilních klientů používajících vozík nepřesáhne 4 lidi).

Kritéria pro přijetí do služby – cílová skupina pečující osoby

• Osoba pečující o žadatele s lehkým a středně těžkým mentálním postižením, jehož stávající schopnosti péče o svého blízkého jsou omezeny z důvodu věku či chronického onemocnění. 

Kritéria pro odmítnutí zájemce o službu a odmítnutí uzavření smlouvy
Dle § 91, odst. 3, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, může poskytovatel sociálních služeb odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud:
a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb(konkrétně např. osoby s poruchou autistického spektra, s těžkým smyslovým a mentálním postižením, s duševním onemocněním),
b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá,
c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právnípředpis¹, nebo
d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

¹ Zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služby dle výše uvedeného odstavce c) stanovuje prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. v § 36:
a) zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení,
b) osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo
c) chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem.

Je-li při jednání se zájemcem o službu shledáno, že zájemce o službu nenaplňuje některá z uvedených kritérií pro přijetí nebo naplňuje některá z kritérií odmítnutí, je o tom neprodleně informován osobně a následně i písemně. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje důvody odmítnutí a je mu v něm navrhnuto zařízení resp. služba, která bude lépe vyhovovat jeho potřebám. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje také kontakty na tyto služby.
Odmítnuté žádosti se zaevidují a založí do příslušného pořadače. Při zpracování hodnotící závěrečné zprávy jsou brány jako jedno z kritérií naplněnosti služby.

ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ
Pracovníci Chráněného bydlení Domova Daliborka při poskytování péče vychází z křesťanských hodnot charitní práce deklarovaných v Kodexu Charity Česká republika:

• Pravda – usilujeme o transparentnost své komunikace i práce. Pravdivost se v naší práci neprojevuje jako bezduchá přímočarost sdělovaných informací, ale pravda sdělovaná klientovi má vést k důvěryhodnějšímu vztahu mezi pracovníkem a klientem a k větší podpoře jeho důstojnosti.
• Svoboda – tato hodnota spočívá v touze po nezávislosti. Pracujeme s vlastním vědomím toho, že je důležité podpořit naše klienty v tom, aby měli nejen volnost, ale také podpořit jejich schopnosti, že se dokáží postarat sami o sebe, případně o své nejbližší. Tato touha po nezávislosti se samozřejmě projevuje kromě jejich prožívání také v jejich chování a jednání.
• Spravedlnost–nejsme lhostejní k situacím a k jednáním, které vedou k znevýhodňování nebo sociálnímu vyloučení osob s mentálním postižením. Naše služba svým odborným charakterem doplňuje a podporuje ty, kteří se v této situaci octnou.
• Láska – ke klientům i pracovníkům přistupujeme s úctou, respektem a pochopením. Láska je základním stavebním kamenem naší práce. Jako pracovníci máme na paměti, že musíme přijmout klienty takové, jací jsou. Klademe si za cíl jejich dobro.
  
  Z těchto hodnot následně vychází zásady, kterými se při poskytování našich služeb řídíme. Dodržováním všech těchto zásad a pracovních postupů zabezpečujeme řádný průběh poskytované služby:
  
  a) Individuální přístup
• Ke každému uživateli přistupujeme jako k jedinečné osobnosti se specifickými schopnostmi, dovednostmi a potřebami.
• Službu poskytujeme uživateli s ohledem na jeho potřeby a cíle, které si stanovuje ve spolupráci s klíčovými asistenty.
• Při uplatňování individuálního přístupu klademe důraz na aktivní zapojení uživatele do plánování průběhu služby.
• Každý pracovník dostává od vedoucí a sociálních pracovníků individuální podporu v celém průběhu jeho působení v Domově Daliborka.
  
  b) Autonomie a podpora nezávislosti
• Při poskytování služby klademe důraz na motivaci uživatele k aktivitě, podporujeme jej v jeho samostatnosti vedoucí k následné nezávislosti.
• Každému novému pracovníkovi se při nástupu a v průběhu jeho zkušební, resp. adaptační doby dostává takové podpory, informací a proškolení ze strany vedoucích pracovníků a kolegů, aby byl po uplynutí této doby plně adaptován na konkrétní pracovní pozici a byl schopen pracovat samostatně bez podpory a dohledu jiného pracovníka.
  
  c) Aktivizace a sociální začlenění
• Aktivně podporujeme uživatele v jeho zapojení se do společnosti prostřednictvím využívání veřejných služeb a jeho účastí na veřejně pořádaných akcích.
• Aktivně podporujeme uživatele v jeho aktivitách, koníčcích a zálibách.
• Pokud klient projeví zájem, snažíme se najít vhodné zaměstnání.
  
  d) Partnerství a rovnost
• Při poskytování služby přistupujeme k uživatelům jako k rovnocenným partnerům.
• Uživatel je odborníkem na řešení své situace a jeho názor je pro nás zásadní.
• Uživatel je ten, kdo stanovuje a snaží se dosáhnout cíle, asistent na úrovni partnerství aktivně nabízí spolupráci a dopomoc k jejich naplnění.
• Vytváříme vztah s uživatelem založený na vzájemné důvěře s respektem k jeho rozhodnutí, zvyklostem a návykům.
• Každý pracovník má možnost se vyjádřit k chodu služby, ke způsobu a kvalitě poskytování služby, přinášet a uskutečňovat nápady, které vedou ke zkvalitnění poskytované služba a jejího okolí.
  
  e) Důstojnost
• Respektujeme osobnost a jedinečnost každého člověka a právo na důstojné zacházení vůči jeho osobě.
• Svým přístupem a chováním se snažíme předcházet případné stigmatizaci, která může vznikat v důsledku využívání služby.
• Svým přístupem a chováním vytváříme uživatelům a pracovníkům příjemné prostředí, v němž mohou bez obav trávit svůj volný, resp. pracovní čas.
• O uživatelích, jeho blízkých a pracovnících se vyjadřujeme vždy s úctou a respektem.
• Každý úmyslný projev nevhodného chování a jednání ze strany klienta či jeho rodiny a blízkých vůči jiným klientům či pracovníkům neakceptujeme a řešíme dle platných postupů.
  
  f) Odbornost
• Jednotlivé postupy provádíme na základě stanovených pravidel a metodik služby, které vychází ze Standardů kvality poskytovaných služeb (SQSS) a jejichž součástí je i pravidelné a kontinuální vzdělávání jednotlivých pracovníků.
• Kontinuální vzdělávání pracovníků zvyšuje a rozšiřuje jejich odbornost, což se odráží v bezpečném a spolehlivém poskytování služeb a profesionálním přístupu ke klientům v rámci individuálního plánování a vyplňování individuálních plánů a zvyšuje také jejich jistotu a motivaci ve své práci.
  
  g) Bezpečí
• Svými postoji, chováním a přístupem zajišťujeme bezpečný prostor pro uživatelei pro pracovníky služby. Pracovníci využívají různé ochranné pomůcky a mají k dispozici i pomůcky pro manipulaci s klienty, kteří mají i nějaké fyzické omezení.
• Vstup do služby je zabezpečen systémem na čipy, které vlastní pouze každý uživatel a pracovník služby.
• Před vstupem do služby zjišťujeme rizika, která budoucího klienta ohrožují, a společným učením pracujeme na jejich minimalizaci.
  
  h) Soukromí
• Každý uživatel vlastní klíče od svého bytu a bez jeho přítomnosti a souhlasu do něj nikdo nevstupuje.
• Pracovníci při jednání s klientem dbají na soukromí tím, že se snaží co nejvíce jednat o jeho záležitostech v jeho bytě, popř. zavřením dveří od pracovny pokud se rozhovor odehrává v zázemí kanceláře.
• Každý pracovník má v šatně svou uzamykatelnou skříňku, kde si ukládá své osobní věci a do kterých bez jeho svolení nikdo nevstupuje.